21. prosince 1834 měla premiéru píseň, která se 1918 stala českou státní hymnou.
Česká státní hymna Kde domov můj
Jelikož si v letošním roce připomínáme sté výročí vzniku Československé republiky, nemůžeme nevzpomenout na jeden z jejích, pro nás hudebníky důležitých, symbolů, a to na českou státní hymnu Kde domov můj, která je českou hymnou také již úctyhodných 100 let. Tato skladba pochází ze hry - frašky Fidlovačka, aneb žádný hněv a rvačka, která měla premiéru 21. prosince roku 1834 ve Stavovském divadle v Praze. (Fidlovačka byla tradiční slavností cechu pražských ševců.) Autorem textu byl Josef Kajetán Tyl, český spisovatel a dramatik, a autorem hudby František Škroup, český hudební skladatel, který se narodil v nedalekých Osicích u Pardubic. Oba autoři mají spojitost přímo s městem Hradec Králové, neboť zde studovali na gymnáziu, jeden z jejich profesorů byl Václav Kliment Klicpera. Oba byli aktivními českými vlastenci, které bychom i dnes potřebovali. Výše zmíněná Fidlovačka obsahuje 21 hudebních čísel, přitom devatenácté je právě píseň Kde domov můj?, která má v originále dvě sloky a je doprovázena jemným orchestrálním doprovodem: začíná předehrou, mezi slokami je mezihra a nakonec zazní dohra. Celkově trvá přibližně tři minuty. Dle libreta ji zpívá slepý houslista Mareš. Při premiéře tato píseň publikum zaujala a postupem času znárodněla, byla spontánně zpívána při důležitých národních událostech a v říjnu roku 1918 byla tedy vcelku přirozeně národem vybrána za českou hymnu. Slovenská hymna byla a je i teď píseň Nad Tatrou sa blýská, ta se v dobách Československa hrála a zpívala bezprostředně po té naší.
Byly snahy hymnu Kde domov můj nahradit, všechny však ztroskotaly. Naši hymnu zkrátka měnit nelze, máme totiž jednu z nejkrásnějších hymen vůbec. V zákoně o státních symbolech je v příloze uveden notový zápis této skladby, který by nám měl být vzorem pro to, jak ji správně zpívat. Tento zápis obsahuje pouze zákonem stanovenou první sloku, ačkoli má sloky dvě. Orchestry dnes často hrají úpravu Otakara Jeremiáše, která má odlišnou harmonii od té původní Škroupovy. Originální podoba písně, tak jak je ve Fidlovačce, tedy s orchestrálním doprovodem a dvěma slokami, zní velmi krásně a stálo by za to si ji vyhledat poslechnout.
